Lenka Vataščinová - herečka

LENKA VATAŠČINOVÁ

Narodila jsem se ještě před rozpadem Československa, a prvních šest let jsem žila v jeho slovenské části, v Žilině.

    Ačkoliv pocházím z rodiny programátorů a architektů, k umění mě to táhlo už od malička. Od šesti let jsem se věnovala baletu a rodiče mi vyhrožovali konzervatoří. Na tu jsem se sice dostala, ale nakonec na ni nenastoupila. Vybrala jsem si místo toho osmileté gymnázium. Po maturitě jsem se pokoušela jít ve stopách svých rodičů a pustila se do studia informačních technologií. Záhy se mi ukázalo, že tato cesta není pro mě, a mírně tak změnila trajektorii svého vysokoškolského vzdělání. Vybrala jsem si obor, který spojoval technologie a umění – multimédia. Po ukončení studia následoval čas práce v oboru, abych se následně vydala na překladatelskou dráhu.

    K herectví jsem poprvé „přičichla“ v prvním ročníku osmiletého gymnázia, prostřednictvím kroužku dramatické výchovy.

Moc vzpomínek na toto působení nezůstalo … matné obrazy zkoušek Starých pověstí českých … žádná realizace plánovaných představení … a útěk lektorky po dvouletém úsilí … Ovšem má potřeba, vyvážit množství hodin matematiky, fyziky či chemie, prostřednictvím uměleckého vyžití, mě přivedla – po nepříliš úspěšném pokusu hry na klavír – k poznání, že ideální hudební nástroj je můj hlas.  

    Od 12 let tak nepřetržitě působím v různých pěveckých sborech. V současné době mě můžete slyšet v gospelovém sboru Gospel Limited, a od roku 2024 zpívám v rockové kapele. Pořád mi to však nestačí. Pokud se v Praze vydáte za zábavou na karaoke, dost možná se tam potkáme.

    Tak jako tak mě ovšem dramatické události v Dramatickém kroužku od herectví neodradily.  Po shlédnutí představení „Jak je důležité míti Filipa“ souboru Divadla D13 a získání podpisu jednoho z aktérů inscenace, jsem nabyla utkvělou představu, že tam je mé místo. Na základě úspěšného konkurzu jsem se tak v roce 2011 stala členkou souboru Divadla D13. Za 14 let, čtrnáct sezón, v mnoha rolích – od vypočítavé advokátky, zoufalé manželky, chladnokrevné kriminálnice, svérázné malířky až k pravěké ženě z doby kamenné - tak naplňuji svých přání. 

    Má umělecká cesta mě v současné době zavedla do Divadla POHÁDKA Praha z.s. a otevírá tak úplně novou kapitolu mých hereckých příležitostí a zkušeností.